novinky...

Voor het spelen van casino spellen ga je naar SchoppenAas.com. SchoppenAas.com is de gokgids van Nederland voor het spelen van bijvoorbeeld slots of online poker. Probeer het zelf maar eens!

02.05.2009

It's been almost a year since my last comment here. A lot has happened during that time, I have to say. In comparison with many people all over the world I have no reason to complain. However, you know, one is hardly ever fully satisfied with the life s/he lives. I'm still very similar to Doppler or, to be more precise, this similarity is even deeper and deeper. Is it only a coincidence that we're probably going to Erlend Loe's country this summer? In any case, it's something I'm really looking forward to...

30.05.2008

It's almost unbeliavable but I passed my state exams at the university and, therefore, I'm a fuckin' bachelor. State exams were more or less a question of luck, at least as far as English was concerned. Fortunately, I was among the lucky ones and drew questions I wanted: Ireland and India. Some people had, however, bad luck when drawing and unfortunately failed. The tourism part of the state exams was more or less fun in the end. Even the leader of the jury was absolutely ok which was quite a pleasant surprise. Well, it's not the end of exams, my CAE attempt is coming soon and I'm afraid that in this case, fun won't be the right word to use. Then, entrance exams for master's degree studies will take place but these aren't my priority; if I succeed, it will be fine... if not - no big deal.

28.01.2008

What I really hate about myself is that fuckin' laziness I obviously suffer from. I should write my bachelor work but I can't force myself to do it. Instead of it I do everything else, and what's worse, most of it is absolutely unnecessary bullshit with no real sense. Like writing this, for example. And I have to laugh when reading the last text from September... especially the probable date of the official opening of our website seems quite funny today as it hasn't been done so far.

Well, that's all. I mean, that's almost all. I have to say that like Erlend Loe's Doppler, I hate people. But you're one of the few exceptions, my sweet little marten ;) Don't doubt that I love you.

04.09.2007

Probíhá druhý ze tří týdnů, kdy nemám víceméně žádné školní či pracovní povinnosti, ale nějak se s tím volnem nedokážu vypořádat. Špatný time management, kdybych měl mluvit jazykem fakulty, kterou studuji. Přeloženo do normální řeči: jsem neuvěřitelně líný.

Tedy, zdaleka ne všechno je špatně, například naše doména je už na světě a dokonce už se začíná plnit slovinským deníkem. Ještě bude asi pár dní trvat, než bude vhodný čas na zveřejnění, ale nejdéle 28. září půjde do světa ;) Taky setkání rodičů dopadlo - zdá se - dobře. Pořád si držím postslovinskou váhu, daří se mi být docela dost v pohybu. Rychlost šla sice do háje, ale fyzička je celkově solidní, což naznačilo i poslední Monaco, kde jsem zůstal jen 12 vteřin za osobním rekordem. Ale mám takový divný pocit, že nedělám nic vzhledem k nejbližšímu roku, kdy bych toho potřeboval stihnout docela hodně. Je vůbec možné upřednostňovat vzdělávání, když má člověk tolik jiných zájmů? :)

Za pár minut vyrážím za Jíťou, takže odpověď je - alespoň pro tuto chvíli - jasná.

21.08.2007

Už více jak týden jsem doma, ale nějak nebyl čas psát, protože jsem se prakticky hned po návratu zapojil do pracovního procesu v jazykovce. Naše měsíční cesta na kolech po Slovinsku se nadmíru vydařila, měli jsme vynikající počasí téměř bez deště, ze začátku jsme dokonce nadávali na šílené vedro. Nepodařilo se nám sice podívat se na všechna místa, kam bychom chtěli, ale snad není všem dnům konec a do této krásné země se zase brzy podíváme. Cestovní deník mám v úmyslu zpracovat do rozsáhlé reportáže, ale ta už se s největší pravděpodobností objeví na naší společné doméně, kterou si v nejbližších dnech chceme založit ;)

Až skončí tenhle týden, tak mě čekají další tři týdny, kdy budu mít celkem dost volného času. Pak odstartuje školní rok v jazykovce, a o týden později i semestr v Hradci a zase všechno pojede na plné obrátky. Blíží se klauzura z angličtiny, psaní bakalářky a spousta dalších chuťovek. Ale snad to zase nějak půjde a zbude energie a čas i na veškeré další aktivity, kterých je nepočítaně ;)

12.07.2007

V pondělí ráno jsme se vrátili z několikadenní návštěvy Bavorska. Až na poněkud rozmařilé počasí to byla velmi vydařená akce, ale o tom možná až někdy později. V červnu jsem ještě stihl udělat na pedagogickém minimu zkoušku z obecné didaktiky, větší fraška to už ovšem být nemohla, protože doktorka Moravcová to vzala skutečně s grácií a všem nám dala v podstatě zadarmo (respektive za pár odevzdaných prací) jedničky. Zpracování projektu z didaktické techniky jsem definitivně odsunul na později, snad se zadaří v druhé polovině srpna.

Závěr měsíce ještě zpestřilo pár nepříliš povedených atletických dnů a na přelomu června a července se konal kongres v Hradci, kde jsem fungoval jako pomocná síla. Měl jsem z toho docela velký vítr, ale nakonec to bylo absolutně v pohodě. Trochu jsme se pocvičili v anglické konverzaci, pomohli tam, kde bylo potřeba, slušně se najedli a napili, a navrch dostaneme flashku a snad i zápočet z praxe.

V poslední době vcelku neobvyklou všednost tohoto týdne obohatilo poměrně vydařené Monaco, kde si Jíťa zaběhla osobní rekord a já svůj třetí nejlepší výkon. Zítra, v pátek třináctého, budeme dolaďovat poslední detaily cesty do Slovinska, která snad úspěšně odstartuje v sobotu ráno. Těším se, ale zároveň jsem docela nervózní. Z potenciálního špatného počasí, selhávání techniky a dalších "radostí", které by mohly leccos zkazit a nastolit "ponorku". Bude to kromě jiného i velká zkouška pevnosti našeho vztahu. Ale já věřím, že v ní obstojíme, viď, lásko? :)

20.06.2007

Dnes bylo naprosto úděsné vedro a jen totální magor by se v něm mohl věnovat sportu... Takže jsme absolvovali v Chrudimi trénink a pak jsme jeli do Slatiňan na Monaco... V kontextu toho všeho není čas 15:30 zas tak hrozný, ale v poslední době jsem už byl přece jen trochu jinde, takže jsem docela naštvanej. Ovšem to není v posledních několika dnech nijak neobvyklý stav...

Sobotní svatba byla fajn. Já bych ji sice chtěl mnohem menší, ale to je každého věc. Skoro jsme nepili a odjeli jsme docela brzo, protože já měl v neděli ráno fotbal a Jíťa ligu, ale jsem rád, že jsem tam mohl aspoň na chvilku být. Přece jen, nebýt toho, že jsem kdysi Jirku přitáhl na Lopuch, asi by se s Markétou nikdy neseznámili... a tudíž pro mě tahle svatba byla docela srdeční záležitost.

V neděli jsme zabojovali a udrželi 2. ligu. Zatímco já jsem poté odjel za Jíťou na závody do Chrudimi, na Hůrkách místo oslav probíhala diskuse, jejíž výsledky mi byly v pondělí nastíněny mailem a dokonale mi znechutily probíhající týden. Definitivní resumé ještě není, ale zdá se, že nás zase bude o jednoho míň. Ambicióznost některých jedinců mi fakt hlava nebere, zvlášť když už nám dávno není těch devatenáct, jako když jsme začínali.

A co dál? Ne, neučím se. A ani nedělám projekt. Ne že by mě to překvapovalo.

15.06.2007

Tak semestr v Hradci je zdárně skolen. Anglická kultura a literatura za 1, mýtus o hrozné zkoušce z tohoto předmětu padl, doktorka Horáková byla docela dost v pohodě. Ve středu jsem si ještě vyzvedl pofidérní ELSA certifikát, příjemně pohovořil s docentem Štyrským o bakalářské práci a tím jsem Hradec pro tenhle školní rok víceméně uzavřel. Píšu víceméně, protože v úterý jsme po úspěšné zkoušce šli zlehka popít a následně vyrazili na písák (voda je skvělá), tudíž jsem si nestihl dát zapsat do indexu zápočet ze španělštiny. A navíc mě tam na přelomu června a července čeká účast na matematickém kongresu, tedy v podobě pomocné síly, samozřejmě ;)

Cíl pro příští týden je vcelku jasný, udělat projekt na didaktickou techniku a zkoušku z obecné didaktiky, která se nakonec bude překvapivě konat ještě před prázdninami. Dámu, která zkouší, patrně nikdo z nás nikdy neviděl, takže pevně doufám, že to bude fraška. Učit se každopádně moc nebudu, morálka je na nule. Taky musím začít pořádně plánovat prázdninové akce, dojít si na tu tetanovku, protože ve středu se mi nějak nezadařilo vstát, a zařídit pár dalších věcí. Navíc je ve středu Monaco a v neděli krajský přebor. Takže o klidném konci června se bohužel nedá hovořit :( Ale nechci být zbytečně negativní, přece jen je tu víkend a v jeho rámci zítřejší kamarádova svatba, která bude určitě povedená ;)

10.06.2007

Je neděle večer a místo abych se učil, píšu tenhle zápis. Faktem je, že touhle dobou už mohlo být hotovo. Španělštinu tedy mám, i když sám nevím, jak jsem ji napsal (no, vím, blbě, ale nějak mi tam ty body našla). Ovšem anglickou kulturu a literaturu jsem přeložil z minulého úterý na následující a didaktika... tak ta bude až někdy kdovíkdy, protože docent Kratochvíl si to namířil na onen svět. Nebudu předstírat, že jsem toho pána měl kdovíjak rád, ale i tak mě zpráva o jeho úmrtí docela rozhodila...

Jíťa mi odjela na vodu a mě čeká pět dní samoty. Nechce se mi na úterní zkoušku stejně jako na středeční tetanovku. V sobotu jdeme na svatbu jednomu kamarádovi z fotbalu, na což se naopak docela těším. I když z následné pitky mám určité obavy, protože v neděli ráno máme poslední kolo fotbalu a hrajeme o udržení, takže se budu muset maximálně krotit. A jestli to bude probíhat ve stylu nedávné kamarádovy rozlučky se svobodou, tak to bude špatné :-/

28.05.2007

Probíhá zkouškové a tak mám konečně čas zase jednou něco napsat. 15 předmětů úspěšně splněno, zbývá zítřejší zápočet ze španělštiny a příští úterý chuťovka nakonec - anglická kultura a literatura. No a pak ještě další lahůdka, tentokrát obecná didaktika na pedagogickým minimu. Plus jeden projekt tamtéž, který už úspěšně odkládám víc než půl roku. No uvidíme...

Poslední dva a půl měsíce bych mohl shrnout jako takový mix sportu (především) a kultury (okrajově), když tedy nepočítám práci v jazykovce (především) a v Alfě (okrajově). Ať už to byl squash, brusle nebo atletika, bylo to fajn. Nechal jsem se ukecat, abych startoval za Chrudim v krajském přeboru v atletice, a i nějaké ty body jsem nakonec získal. Osobák na stovku jsem zatím posunul na 12,67 a do dálky skočil 5,68. Dvakrát po sobě jsem srazil i osobák na Monaku, ten současný má hodnotu 14 minut a 26 vteřin. V Kutné Hoře jsme byli na Cimrmanech (Hospoda na Mýtince), v kině na snímcích Barevný závoj a Tajnosti. Zklamáni jsme nebyli ani v jednom případě.

A to je vše, dámy a pánové ;) Při troše štěstí zase někdy napíšu pár řádků...

12.03.2007

Po více než měsíční pauze jsem se rozhodl zase jednou utrousit pár slov... Začíná pátý týden semestru a vůbec bych se nezlobil, kdyby už byl týden třináctý. 17 předmětů je holt docela záhul, ale pokud se všechno zdaří, bude třeťák (zejména poslední semestr) poměrně sympaticky volný. Co se týče pedagogického minima, tak na projekt z didaktické techniky zatím stále úspěšně kašlu, ale přesto mám od soboty další zářez na pažbě. Předmět Logika byla ovšem naprostá fraška, stačilo si jen odsedět 3 hodiny a poslouchat povídání o konjunkcích, disjunkcích, implikacích a ekvivalencích a zápočet byl poté zapsán za účast. V pátek se rozjela Obecná didaktika a vypadá to, že to bude opět chuťovka. Kromě již nepřekvapujících frků o tom, kdo co zku*vil, jsme se tentokrát dočkali ještě peprnější hlášky na adresu jedné bývalé ministryně školství.

A co dalšího přinesl únor a první březnové dny? Několikadenní pobyt ve Velharticích. ELSA testy z angličtiny, které nepřinesly nijak extra skvělé výsledky, ale přesto (nebo možná právě proto) byly v lecčems poučné. Druhé Monaco roku, které mi přineslo třetí místo mezi muži nad 20 let a Jítě vítězství ve stejné kategorii žen. Goyovy přízraky, Babel a Vratné lahve. Ve výsledku prozatím zbytečné pořízení si živnostenského listu a otravné obíhání všemožných úřadů. Oživení legitimace na britském centru a čtení knihy Tony Hawkse Round Ireland with a Fridge. A mnoho dalšího. Třeba jednu takovou prezentaci z geopsychologie, která je sice bez příslušného komentáře poloviční, ale i tak mám jakousi zvrhlou chuť ji sem dát...

27.01.2007

Pedagogika je za mnou. Po dost odfláklé přípravě jsem moc nevěřil tomu, že by to mohlo vyjít, ale štěstí stálo při mně a odešel jsem s dvojkou. Ještě bych rád udělal projekt na Didaktickou techniku, abych mohl odškrtnout i další z předmětů Pedagogického minima, ale to zase tak nehoří. Od čtvrtka mě čeká 11-denní volno od školy i práce a pak už začátek nového semestru. Prozatímní rozvrh mě dost děsí, zřejmě se ucestuju mezi Pardubicemi a Hradcem. Ale naděje umírá poslední, třeba dojde ještě k nějakým změnám...

22.01.2007

Víkend proběhl ve znamení sportu. V sobotním play-off zimní ligy jsme se rozloučili hned po prvním zápase, který jsme sice dobře rozehráli, leč v druhé půli zcela zbytečně ztratili. Útěchou může být snad jen fakt, že náš přemožitel poté přehrál i další dva týmy a poražen byl až ve finále.

Nedělní Monaco bylo extrémně náročné - po pátečním orkánu zůstalo v lese dost popadaných stromů, takže to byl kros se vším všudy. Útok na osobní rekord se tak zdaleka nepovedl, čas 15:40 je ale mým druhým nejlepším, a 5. místo mezi muži nad 20 let lze považovat za slušný úspěch. Jíťa navíc vyhrála mezi ženami nad 20 let, takže minimálně s umístěním můžeme být spokojeni.

Dnes už mě bohužel čekají méně příjemné záležitosti, konkrétně pozvolná příprava na sobotní zkoušku z Pedagogiky. Nedá se říct, že by se mi do toho chtělo...

19.01.2007

Tak jsem nakonec třetí semestr úspěšně dokončil. Docent Zelenka měl zřejmě výjimečně dobrou náladu a vyrazil jen 6 lidí z 31. Převažující známka byla dvojka a já jsem byl jedním z těch, kteří si ji odnesli. Takže maximální spokojenost, i když za rok na INMCR to bude podle ohlasů ještě větši masakr. Ovšem tím se momentálně opravdu nehodlám zaobírat. Příští sobotu mám na pedagogickém minimu v Pardubicích zkoušku z Pedagogiky, pak bych ještě rád udělal projekt na Didaktickou techniku a snad i Pedagogickou praxi, v práci taky žádná pauza není, ale do Hradce si v nejbližších třech týdnech pojedu jen pro chybějící zápisy do indexu, a to je momentálně to podstatné ;)

V sobotu nás čeká play-off zimní ligy (na dlouhou dobu poslední fotbal), v neděli Monaco. A hlavně - po minulém víkendu stráveném se Zelenkou strávím větší část tohoto víkendu s mnohem sympatičtější osůbkou :)

15.01.2007

Smrt si říká Zelenka. Již pozítří (ano, původně to mělo být zítra). A jinak? Španělštinu mám, včerejší fotbal byl přes dvě výhry ze tří zápasů takový nemastný neslaný. Jo, a v pátek mi bylo 26. Bezplatná jízda vlakem je minulostí, placení zdravotního pojištění realitou. Hooray...

10.01.2007

Téměř rok bez zápisu... Není to tak, že by nebylo co psát. Spíš chyběl čas nebo chuť. A občas pro jistotu obojí.

Faktem je, že to byl docela vydařený rok. Zápočet z angličtiny, jehož osud byl v minulém příspěvku neznámý, dopadl nakonec dobře, a po něm i celý letní semestr. Aniž bych se nějak zvlášť snažil, po dvou semestrech jsem měl na kontě 9 jedniček a 5 dvojek, a vybojoval alespoň pár tisícovek na prospěchovém stipendiu. Zdárně jsem zakončil i první semestr doplňujícího pedagogického studia v Pardubicích.

V červnu se dovršil náš pád z první ligy malé kopané, což bylo ale v podstatě také pozitivum. Nepotěšily ovšem různorodé excesy, které vyvrcholily v odchod tří hráčů.

Letní prázdniny se povedly. Poprvé jsem (ve společnosti Boba a Paula) navštívil filmový festival v Karlových Varech, s Láďou jsme si lehce zvyšovali povědomí o naší vlasti (návštěva Karlštejna a Liberce), s Lenkou jsme strávili několik dní na Šumavě v Kubově Huti a okolí. Vyvrcholením pak byl cyklistický trip do Slovinska a zpět, na kterém jsme s Bobem najeli přes 1000 kilometrů.

Opravdovým zlomem v mém životě ale bylo 2. září. Když jsem 7. ledna napsal v komentáři ke knize Naivní. Super., že bych také chtěl potkat nějakou Lisu, sám jsem příliš nevěřil, že by se mi to podařilo. Leč štěstí občas evidentně sedne i na vola ;) Nejmenuje se Lisa, ale Jitka a po pár týdnech, kdy jsme kolem sebe nesměle našlapovali, jsme spolu nakonec v den svátku svatého Václava začali chodit.

V září jsem taky začal vyučovat angličtinu v jazykové škole YES! v Pardubicích. A zbytek roku tak byl naplněn neustálým pendlováním mezi Hradcem a Pardubicemi, tupým přežíváním školně-pracovních dnů a těšením se na víkendy s Jíťou, které byly většinou protkány sportovně-turistickými akcemi.

Kromě šíleného čáslavského duatlonu (6 km běh + 25 km kolo + 3 km běh) jsme společně s Jíťou absolvovali cyklistické padesátky v Hradci (ta se mi celkem povedla) a v Trutnově (kde jsem to měl docela dobře rozjeté, ale pak jsem v jednom sjezdu maličko rozsekal sebe i kolo) a třikrát běžecký závod (3,6 km) Monaco ve Slatiňanech, kde jsem si ve vánočním běhu 24. prosince zlepšil osobní rekord ze svatováclavského závodu o 29 vteřin na 15:15. Podzimní část druhé fotbalové ligy se nám týmově příliš nevydařila, až v posledním hracím dni jsme se vyhrabali ze sestupových pozic. 13 branek ve 12 zápasech po posledních střelecky zoufalých sezónách potěšilo, ale postavení týmu ve vyšších patrech tabulky by zahřálo mnohem víc. Stejně rozpačité výkony jako na podzim jsme v předváděli i v prosincových zápasech zimní (halové) ligy.

Za turistikou jsme kromě kratších výletů se psem v okolí Pardubic (Kunětická hora, Hrádek) vyrazili do Českého ráje, Krkonoš, okolí Toulovcových maštalí a ne zcela dobrovolně i do Deštného, kde jsme vzhledem k nedostatku sněhu nakonec více chodili než lyžovali.

A první dny roku 2007? Ty jsou zatím ve znamení zkouškového období. Zítřejší zápočet ze španělštiny by snad neměl narušit dosud bezproblémový průběh třetího semestru, zato úterní zkouška z předmětu Udržitelný cestovní ruch a regionální rozvoj bude asi pořádným očistcem a momentálně nevidím své šance příliš růžově. Zajímavá bude bezpochyby i zkouška z pedagogiky v Pardubicích. Jak to dopadne, to se uvidí. Dost možná to napíšu i sem. A třeba to bude i dříve než za rok ;)

20.01.2006

Zkoušky už jsou hezkých pár dní hotové, mám období relativního volna. Relativního proto, že kromě výuky v Alfě (pondělí a středa) mám ještě ve čtvrtek španělštinu a v pátek doplňující pedagogické studium na pardubické univerzitě, které se rozjíždí příští týden.

Nicméně abych se vrátil k těm zkouškám... V této chvíli už je neznámý jen osud zápočtu z angličtiny, nicméně ten se nejspíš dozvíme až na začátku dalšího semestru a tudíž nemá smysl to moc řešit. Psychologie nakonec dopadla poměrně překvapivě za jedna, evidentně nebyla při tom bodování až tak ostrá, jak nám před písemkou naznačovala, protože by mi to na jedničku vyšlo i bez 10 bonusových bodů ze cvičení. Zkouška z podnikový ekonomiky byla neskutečná fraška, a lze konstatovat, že vrcholem tohohle předmětu byl prosincový zápočet, který byl tak desetkrát těžší než zkouška samotná. Sice jsem se skoro neučil, ale otázky byly tak jednoduchý, že jsem většinu věděl a skoro celý zbytek mi jakási dobrá duše poradila. Při následném ústním pohovoru (to už jsme vzhledem k 3-hodinové pauze měli v sobě dva svařáky) mě trochu vykoupal na ukazateli EVA, o kterým jsem věděl vcelku kulový, a dal mi dvojku, což mě naprosto uspokojilo. Zbývalo mi pět dní, abych se naučil mikro, ale moc jsem tomu nedával. V pondělí jsem tam šel s tím, že nemám reálnou šanci na úspěch, ale štěstí mi přálo. Po šesti hodinách čekání jsem vešel dovnitř a vytáhl si snad tu nejlehčí otázku, co tam byla - indiferenční křivka, linie příjmu a optimum spotřebitele. Tak jsem mu to nějak vyložil, pak se ještě ptal na něco kolem monopolu, což už až tak stoprocentní nebylo, ale nakonec mi dal za jedna. Suma sumárum, zkouškový jsem zakončil s průměrem 1,25 a šance na prospěchový stipendium žije. V úterý večer jsme to šli s Bobem pořádně zapít, padl víc než litřík vína na osobu, ale tohle zkouškový si tu oslavu rozhodně zasloužilo.

Dnešní fotbal, ve kterém jsme vypadli hned v prvním kole play-off, přestože jsme do něj šli z pozice třetího týmu základní části, radši moc detailně rozebírat nebudu, spíš ještě zmíním jedno setkání po 7 měsících, které proběhlo ve čvrtek na španělštině... Úsměvy, vtipkování, konverzace čistě o přítomnosti, úzkostlivé se vyhýbání minulosti. Tam jsem to zvládl celkem v klidu, ale doma to na mě zas trochu dolehlo... No nic, snad abych přešel k (tentokrát jen) filmovým tipům.

07.01.2006

Rok 2006 začal celkem hekticky, na první týden jsem si napsal dvě zkoušky a hlavně v tu první (teorii a techniku cestovního ruchu) jsem moc nevěřil, protože šly zvěsti, že je to docela mazec. Nakonec to zdaleka nebylo tak dramatický, chtělo to jen mít trochu přehled a bejt schopnej reagovat. Když jsem začal tápat, byl jsem směrován k tomu, abych se sám dopracoval ke správný odpovědi. Každopádně výsledná jednička mě i tak docela překvapila, nicméně neprotestoval jsem :) Druhou zkoušku (z psychologie) jsem v předstihu ohodnotil jako nejlehčí ze všech, které tento semestr máme, ale postupně se začalo ukazovat, že zas tak primitivní to asi nebude. Nakonec jsem za noc skripta jakžtakž přelouskal, ale jakej bude výslednej efekt, to se uvidí až 16. ledna. Vzhledem k poměrně stupidnímu systému hodnocení otázek (jen za bezchybné zodpovězení celé otázky je 5 bodů, pokud tam chybí třeba jen jedna věc, tak je to za 0 bodů) nejspíš budu rád, když mi to vyjde na dvojku. V úterý je na řadě další zkouška z podnikový ekonomiky, ještě jsem se nezačal učit a vím o tom naprosto kulový, takže to bude asi slušnej očistec, na jehož konci bych se nejspíš spokojil i s trojkou. Což platí ostatně i pro následný mikro, který by to mělo celý uzavřít. Snad to tak bude...

Zkouškové období si sice zabírá dost času pro sebe, ale na nějaký ten film nebo knížku si vždycky čas udělám, o hudbě nemluvě. Takže ode dneška se tu bude objevovat stručný výpis toho, co jsem za dobu od posledního zápisu viděl a četl, popřípadě slyšel.

31.12.2005

Poslední den roku a s ním posledních pár řádků... Před chvílí jsem (letos potřetí) dokoukal imho nejlepší film, který měl v roce 2005 premiéru v českých kinech, Sideways. A stylově jsem si k němu otevřel láhev vína.

Poslední dny uběhly podle předpokládaného scénáře. K učení zrovna moc nedošlo, přednost měl tenis, filmy, kamarádi, kvalitní víno a spánek. Úterní zkoušku vidím bledě, ale třeba se stane zázrak :)

Možná by si i celý rok zasloužil něco jako bilanci. Svým způsobem nebyl špatný, ale to, na čem mi záleželo nejvíc, jsem zoufale podělal. Nejspíš jsem ani neměl reálnou šanci uspět, ale aspoň jsem ze sebe nemusel udělat totálního pitomce... Nicméně nejen vztahy živ je člověk, a na jiných polích se mi docela dařilo - státnice z angliny, FCE, úspěšné přijímačky na vysokou, účast na dvou cyklistických závodech, Jeseníky s Lenkou, předkolo Ligy mistrů v Bruselu s Hervim, Richiem a Ivošem, Španělsko s Bobem... bylo by toho víc, ale asi už je na čase říci roku 2005 adios a vrhnout se po hlavě do toho nového. Třeba bude ještě o něco úspěšnější. A nebo taky ne... kdo ví.

23.12.2005

Vánoce... nějak mě to každým rokem čím dál víc míjí. Dárky jsem kupoval až dneska a z toho ohromnýho množství lidí ve městě se mi dělalo poněkud fyzicky nevolno.

Včera skončila škola. V úterý jsem udělal management na 9 z 10 a geografie byla takovým příjemným popovídáním s docentem Štyrským, jedním z nejúžasnějších lidí, které jsem kdy potkal. Podnikovku jsem udělal jen tak tak (12 z 19, limit byl 11), ale hlavně že to mám, tenhle předmět je tak zoufalá nuda, že se to snad ani nedá slovy vyjádřit. Na cviku z psychologie jsem získal bonus 10 bodů do zkouškového testu, což taky není zrovna k zahození, zapsal jsem si zbytek zkoušek a strávil zbytek čtvrtečního odpoledne v jedné hradecké hospodě. A večer pro změnu v jedné příjemné pardubické vinárně.

Mezi svátky bych se asi - vzhledem k tomu, že jsem si napsal na první týden dvě zkoušky - měl učit. Psychologie se moc nebojím, ale teorie cestovního ruchu bude asi víc než náročná. Navíc bych měl taky otevřít španělštinu... Hm, spíš to vidím na tenisovej turnaj a jednu dvě kalbičky :) Ale třeba se překonám, kdo ví :)

17.12.2005

Poslední týden školy přede mnou. Víceméně už tam půjdu asi jen dva dny, a to bych ve čtvrtek už ani nemusel. Zato úterý se dvěma zápočty mě nemine každopádně. Jinak už neplatí, že jsem nic nezkazil, protože test z angliny jsem podělal tak dokonalým způsobem, že pokud to nedá všem, jak nám tvrdil, tak to bude repete a tím pádem dost nepříjemnej zásah do zkouškovýho. Jinak už mám uzavřený 4 předměty, vesměs to byla fraška (KOA1 - aktivní účast, RAMZ1 - účast a seminárka [pdf, odt], kterou ani nečetla, EKP - aktivní účast a prezentace, KKAJ1 - ústní zápočet, z kterýho šel docela strach, ale nakonec to bylo docela v pohodě), v indexu ještě trůní zápich z mikra, víceméně formálně zbývá zapsat podnikovku a psychologii, v úterý se uvidí, jak dopadne geografie a management (btw SWOT analýza, zmiňovaná v minulém příspěvku, byla ohodnocena dvěma body ze tří, což mě teda moc nenadchlo) a to je pro předvánoční čas všechno.

Jinak se nic až tak zajímavýho neděje. Minulou neděli jsme se zdevastovali na fotbale, přece jen hrát téměř bez střídání není nic moc. Ale s výkony i výsledky můžeme bejt docela spokojený. Vánoční dárek mám zatím jeden, a to už někdy od září, zbytek holt budu muset sehnat mezi středou a pátkem. Otci jsem k včerejším narozeninám koupil knížku o Karlu Kynclovi, první věc, která mi padla do oka při vstupu do knihkupectví, a taky jediná, kterou jsem si po důkladný prohlídce všeho ostatního byl jistej, že to bude to pravý. Kupovat dárky otci je totiž poslední dobou dost problém, a to včetně tradičních jistot jako jsou hudba a knihy :-/ No nic, nějak to dopadne. Každopádně na prázdniny se extrémně těším, i když budou jen týdenní. Tak trochu doufám, že se podaří zvládnout rychle zkouškový a nějakej ten tejden volna se tím pádem vynoří na začátku února...

26.11.2005

Ve škole to začíná houstnout. Nicméně zatím jsem kupodivu nic nezkazil :) Prezentace z psychologie (poznámky v pdf a odt) dopadla více než dobře a zápočtový test z mikroekonomie... no, vsadil jsem na jednu kartu, pročetl jsem si otázky z cvičebnice a vyšlo to, i když z toho předmětu dohromady nic nevím. Na druhou stranu jsem byl asi jeden z mála, kdo to šli psát bez taháku, takže v tomhle můžu mít svědomí naprosto čistý :) Zkouška bude asi úplně o něčem jiném, ale na tu je ještě spousta času a do té doby bude ještě potřeba spláchnout spoustu dalších věcí. Jako třeba management, kde je jednou z podmínek zápočtu mini SWOT analýza (jen v bodech). Jak jsem (ne)uspěl ještě netuším, ale opět dávám svůj výtvor k nahlédnutí (pdf, odt) - berte to s rezervou, o předmětu management si myslím své, takže šlo spíš o splnění zadání a některé body mohou znít poněkud úsměvně.

20.11.2005

Zima vystrčila růžky. Už ve čtvrtek mě po cestě na fotbal překvapilo lehké krupobití a byl jsem docela rád, že jsem si vzal cyklistickou přilbu, protože bez ní bych asi schytal pár pěkně štiplavých ran do obličeje. Včera jsem se pro změnu potkal s docela hustým sněžením, sice se v tom dost obtížně sledovala cesta vpředu, takže to byl tak trochu hardcore, ale v podstatě jsem se docela bavil... asi kromě deště, který miluju už pěkných pár let, začínám mít rád i husté sněžení, i když jsem vždycky zastával názor, že sníh nemá v nížině co dělat. Inu, další úchylka na světě :)

11.11.2005

Včera jsem (snad docela obstojně) zvládl svoji první prezentaci na FIM do předmětu Etika a kultura podnikání - není to klasická seminárka, spíš jen takové poznámky, ale třeba se to někdy někomu bude hodit. Téma je Francie, ale spíše z úhlu pohledu výše zmíněného předmětu, zmíněny jsou základní demografické charakteristiky, komunikační specifika, stravování a zajímavosti typické pro některé z oblastí. Co se týče formátu, tak dávám na výběr pdf (Adobe Reader) nebo odt (Open Office Writer).

05.11.2005

Slušně to tady hnije, jen co je pravda... Nicméně včera byl konečně zase jednou den, kterej stojí za zmínku. No, spíš jen jeho odpolední část, protože dopolední seminář o Shakespearovi v KKAJ1 mě zrovna moc nenadchl. Ale odpoledne se konala jako každý podzim diashow Leoše Šimánka v pardubickém Ideonu - letos na téma Nový Zéland. Zájem byl ohromný a lístky na páteční večer byly dost brzo vyprodány, takže jsme museli vzít zavděk odpoledním představením. Když pominu nervy, které mi připravila Lenka díky tomu, že zamrzla v pátečně-odpolední zácpě a dorazila 3 minuty před začátkem (naštěstí nám Láďa držel fleky, jinak bychom seděli někde vzadu a moc bychom toho neviděli), bylo to parádní, možná dosud nejlepší, které jsem viděl, i když každý rok je úroveň velmi vysoká.

A co jinak? Ve škole to začíná docela houstnout, čeká mě několik prezentací a seminárek, bude veselo. Začal jsem učit kámoše angličtinu, občas mě i první učebnice pro jazykové školy dokáže něčím překvapit, což by se asi stávat nemělo. Po třech měsících končí příjem z textové reklamy, příliš dlouho to teda nevydrželo... V první lize malé kopané jsme nějakým zázrakem uhráli v šesti zápasech 4 body, ale tak jako tak z toho kouká sestup. Viděl jsem 3-iron a opět mě fascinovalo, jak je možné říct téměř beze slov tak strašně moc. Tuhle schopnost bych taky potřeboval...

17.10.2005

Před chvílí jsem byl se psem. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, ale potkali jsme takového dědu jedoucího na kole. Přesněji řečeno - když nás míjel, tak z toho kola slezl a začal povídat. Že si za svých 90 let života nepamatuje, že by 17. října někdo chodil v kraťasech a potom spoustu dalších věcí. Neměl jsem moc šanci ho nějak přerušit a tak jsem se jen usmíval a víceméně přikyvoval. V hlavě to měl srovnané perfektně, i když jeho nostalgické vzpomínky na první republiku vzhledem k dnešní stavu naší země těžko můžu objektivně zhodnotit, protože jsem tu dobu nezažil. Nicméně i tak mi tenhle vitální stařík nečekaně zpříjemnil den hned na jeho začátku. Říkal, že doufá, že přežije ještě alespoň současného prezidenta. A já mu to ze srdce přeju.

16.10.2005

Poslední dobou všechno stojí dost za... no prostě za moc to nestojí. Nebýt našeho čtyřnohého drahouška, který ve svých necelých čtyřech měsících vyžaduje neustálou pozornost a nemůžeme ho nechat samotného doma, protože pak štěká na celý panelák, tak by se dalo přes leccos přenést snáze. I přes takové nepříjemnosti jako je mámina noha zlomená v krčku a její téměř čtrnáctidenní pobyt ve špitále...

Alespoň stručně k dalším záležitostem z uplynulých 14 dnů...

• vzal jsem si ještě jeden kurs v Alfě, takže už tak nadupaný program se mi zaplnil ještě víc... btw technické podmínky jsou tam stále dost otřesné, což mi především u kursu pro pokročilé dost nepříjemně komplikuje práci
• z důvodů způsobených současnou rodinnou situací jsem byl nucen vzdát kombinované studium v Pardubicích, které jsem chtěl studovat paralelně s prezenčním v Hradci
• do první ligy jsme vstoupili dvěma debakly... ve chvíli, kdy jsem otevřel skóre prvního zápasu, mě opravdu nenapadlo, že nakonec prohrajeme 1:7
• v pondělí jsem se byl podívat na UEFA CUPu ve futsalu v pardubické aréně, za těch 50 korun to určitě stálo, i když jsem čekal o trošku víc
• na účet dorazila druhá platba za textovou reklamu, z těch pár stovek měsíčně sice nezbohatnu, ale docela to potěší
• včerejší sraz pardubicko-hradeckého Lopuchu v Hradci se povedl náramně a aspoň na chvíli mě vytrhl z mizerné nálady
• aspoň provizorně jsem nahodil na web fotky ze Španělska, nicméně zatím jsem se nedostal k tomu, abych vyházel ty nepovedené, kterých je víc než dost, a k těm povedeným přidal nějaký komentář... ale počítám, že do konce roku to zmáknu, včetně cestopisu ;-)

03.10.2005

Týden v pytli, na reportáž ze Španělska jsem zatím ani nevzdechl, protože prostě nějak nestíhám :-/ Nicméně se za ten týden leccos vyřešilo. Byl jsem v Praze na pohovoru v holandské firmě TMF. Hervi (který tam už nějakou dobu pracuje) mi napsal do Španělska, že hledají někoho do IT oddělení a jestli bych to nechtěl zkusit. Řekl jsem si, že za zkoušku nic nedám, v neděli jsem se vrátil ze Španělska a v pondělí jsem tam jel. V saku, kravatě a dalších proprietkách jsem si tradičně připadal zoufale svázaně, nicméně pohovor nějak proběhl a vypadalo to, že by mě docela chtěli. Nabídli mi nástupní plat 18 tisíc s pravděpodobným zvýšením na 20 po zkušební době a dali mi čas na rozmyšlenou do pátku, jestli chci jít do druhého kola pohovorů (s ředitelkou společnosti). Takže na jedné straně stála nabídka finanční samostatnosti a zřejmě docela zajímavé práce, na druhé straně studium oboru, který byl vždycky mým snem. Někdy je rozhodování opravdu nelehký.

Zeptal jsem se na názor pár lidí, i když mi bylo jasné, že se stejně musím rozhodnout sám. Stejně mi příliš nepomohli, protože jejich názory se dost různily. Nakonec mi pomohlo prvních pár dní ve škole, po kterých jsem nabyl přesvědčení, že to ještě chci zkusit s prezenčním studiem. Jo, možná jsem zahodil svoji životní šanci - dobrý plat, možnost dennodenně komunikovat anglicky a možná se časem dostat na stáže do zahraničí. Možná za pár měsíců zjistím, že na tu školu nemám a budu se proklínat, že jsem tu práci nevzal. A nebo taky ne, kdo ví.

Jinak je teď všechno dost uspěchaný. Dneska začaly kurzy v Alfě, z pěti, které jsem mohl vyučovat, jsem musel tři odmítnout, protože se mi kryly se školou, což mě dost štve. Taky španělština vypadla minimálně do konce kalendářního roku ze hry. Rozvrh je holt docela na budku, ale jinak se předměty jeví až na Management a Mikroekonomii sympaticky. Počítám, že tenhle týden přibude do blacklistu ještě Podniková ekonomika, ale ostatní věci (psychologie, veškerá anglina, a předměty týkající se geografie a cestovního ruchu) by snad mohly bejt v pohodě. A příští semestr už se snad nějak srovná i rozvrh, do tý doby to snad nějak přežiju.

25.09.2005

Před dvěma hodinami jsem se vrátil ze Španělska. Bylo to hodně v pohodě a určitě se tady objeví podrobná reportáž, jen co se přežene následující týden, který bude zatraceně hektický.

08.09.2005

Včerejší pohovor nepřekvapil. Práce jako taková sice kupodivu nebyla založena na bázi vtírání se lidem a při lehkém popření sebe sama by se dala zvládnout, ale když se týpek vytasil se zálohou 400 Kč na zařízení smlouvy, tak jsem se velice rychle rozloučil. Jo, chci nějakej slušnej vedlejšák, ale ne za každou cenu. Když k tomu připočtu výluku na trati, která způsobila, že část trasy mezi Rosicemi a Stéblovou se jela autobusem, a společnost čtyř zmalovaných patnáctek, mluvících jak kanál, na zpáteční cestě, bylo to opravdu vydařené a efektivně strávené odpoledne.

06.09.2005

Vždycky když si začínám myslet, že se vyhrabávám ze dna a věci směřují k lepšímu, tak přijde nějaká luxusní jobovka. Začalo to už v neděli, kdy jsem objevil na netu rozvrh prváku na hradeckým cestovním ruchu. Zjistil jsem, že na přípravný kurs na CAE v jazykové škole Europe můžu zapomenout a další ročník španělštiny tamtéž, který už jsem zaplatil, je minimálně do konce prosince taky pohřbený. Dvakrát přednášky do 8 večer, výuka v pátek dopoledne... no prostě dokonalost sama.

Leč ukázalo se, že to byl jen vlažný začátek. V pondělí byl v Hradci zápis na zmíněný cestovní ruch. A mně bylo řečeno, že jsem měl do dne zápisu zaplatit školné za celý rok ve výši 16 200 Kč. Ano, věděl jsem, že jsem už překročil počet let neplaceného studia na státních školách a že budu platit školné. Ne, opravdu by mě nenapadlo, že se to bude platit na celý rok najednou a před dnem zápisu. Tudíž mě ani nenapadlo jít zkontrolovat schránku v garsonce, jestli tam nějaký takový oznámení není.

Zkoušel jsem se s dámou na studijním oddělení domluvit, že to ještě v pondělí zaplatím, ale bylo to nemožné, byrokratický šiml se překonává opravdu těžce. Oznámila mi, že se mám dostavit na náhradní zápis 29. září, vrazila mi do ruky složenku, na moji námitku, že to hodlám zaplatit elektronicky, protože přece nepůjdu s 16 tisíci na poštu, mi sdělila, že vytisknutá dokumentace o zaplacení z netu jí nestačí. V té chvíli už jsem měl docela chuť poslat ji do určitých míst, ale nakonec jsem se ovládl a šel bloumat po Hradci, vytočenej na maximum.

Někde ve městě mě zastavil týpek v kvádru, jestli bych mu nezodpověděl pár otázek. Byla to klasika, na konci z něho vylezlo, že tady rozšiřují organizaci a hledají nové lidi a takový ty tradiční kecy. A že mi večer zavolá a pozve mě na pohovor. Což taky udělal. Nedělám si sice vůbec žádný iluze, že z toho nakonec nebude něco jako OVB nebo podobná zhovadilost, ale náhoda je blbec, a nějaká minimální šance, že to bude něco aspoň trochu rozumnýho, tady přece jen je. Zítra se uvidí.

Ale abych se ještě vrátil k těm humorným záležitostem okolo školného, když jsem se tak začetl do té směrnice z Hradce, pojal jsem podezření, že se dost možná budu muset platit i za kombinované studium v Pardubicích. Po nahlédnutí do směrnice pardubické univerzity jsem si tím byl už skoro jistý a mejl na zdejší studijní oddělení mi to jen potvrdil. 2760 Kč za měsíc, přičemž každý měsíc budu v té škole asi tak 2 dny. To snad ani nemá cenu komentovat. Každopádně se mi během dvou dnů dokonale rozplynula představa o souběžném studiu dvou škol, protože bych byl za rok na mizině.

Mám tak tři týdny na to, abych se rozhodl, co dál. Asi se definitivně rozhodnu až po návratu ze Španělska, snad se mi tam podaří trochu si vyčistit hlavu. Bohužel je odjezd až za 10 dní, nejradši bych vypadnul teď hned...

30.08.2005

Dnes jsem přispěl svým dílem k úpadku naší mládeže. To si tak v poklidu nakupuji a najednou se ke mně přitočí dvě dívčiny tak kolem patnácti a jestli bych jim nevzal k sobě do košíku dvě flašky, že mají slučák. Co na to říct... vteřinku jsem o tom uvažoval a dospěl jsem k názoru, že kdybych jim nekývl já, udělal by to někdo jiný. Navíc, ruku na srdce, v patnácti jsem tyhle situace řešil vesměs podobně. A nejspíš nejen já, ale většina lidí v onom věku...

28.08.2005

Včera jsme získali 3. místo na turnaji v Dražkovicích. Pravda, měli jsme relativně lehkou skupinu, celkem startovalo jen 8 týmů a ani jsme nehráli nijak zvlášť oslnivě, ale na to už se historie ptát nebude. A jinak je tu dlouho slibovaná reportáž z Jeseníků, kterou jsem se konečně dokopal dopsat.

17.08.2005

FCE: grade B. Statement of Results konečně dorazil a výsledek je takový, v jaký jsem doufal. Co mě trochu štve, že se z toho papíru dají vyčíst jen velmi přibližné údaje o výsledcích konkrétních pasáží. Každopádně nejlepší jsem měl Reading a Use of English, o něco slabší Writing, o další kousek slabší Speaking a nejhorší Listening. Což vcelku odpovídá mým pocitům po zkoušce. Vtipné je, že grade A je za 80-100%, takže dolní hranice je mnohem níž než u české státnice, kde to bylo 86,5%, naopak horní hranice grade C je 74% (u české státnice 72,5%), takže na grade B zbývá jen rozmezí 75-79%, což mi přijde poměrně podivné. Inu, co chtít po Cambridge :-)

16.08.2005

Včera jsem přistoupil na nabídku umístit na stránky o Robertu Fulghumovi a našem fotbalovém týmu reklamu na jakási casina. Mělo by to vynést 400 peněz měsíčně, což sice není nic moc, ale pořád lepší než pěstí do zubů. Tedy pokud to není nějaký podvod, což doufám, že není, protože mejlem se mnou evidentně komunikovala skutečná osoba a ne nějaký automat. Nu, uvidíme kolem 20. září, kdy by měla dorazit první platba.

14.08.2005

Tak první dvě reportáže jsou na světě - Brusel: za fotbalem do metropole EU a Královéhradecká padesátka. Jeseníky budou snad během týdne...

13.08.2005

Dnešní 50-kilometrový MTB závod v Hradci Králové jsem si z velké části kvůli vlastní blbosti doslova protrpěl a svým výkonem dokonale naplnil známé heslo barona Coubertina. Reportáž je v přípravě... nějak se mi tady ty reportáže hromadí :(

11.08.2005

Nikdy bych netušil, že první pořádný fotbalový zápas, který uvidím naživo, bude zrovna zápas Slavie a navíc ještě v Bruselu. Reportáž z bleskového výletu je v přípravě stejně jako ta předchozí z Jeseníků, kterou mám rozepsanou, ale nějak nejsem schopen to dorazit.

31.07.2005

Včera jsem se vrátil z pohodové dovolené v Jeseníkách, takže tady v nejbližší době přibude nějaká stručná reportáž. Prozatím bych rád poprosil všechny návštěvníky, jestli by mi neklikli na logo browseru Opera, které se vyskytuje níže. Díky :)

11.07.2005

Dnešní zápis na kombinovaný studium na FES UPCE proběhl až nečekaně v pohodě - žádnej chaos, technicky i informačně docela na úrovni. Výuka jednou za měsíc v pátek a sobotu zní rozumně, takže pravděpodobnost, že to tam zkusím, je docela slušná.

07.07.2005

Tak jsem do webu napevno zabudoval Rochefoucauldovy aforismy, které se tady zatím jen tak bezprizorně povalovaly...

02.07.2005

Turnaj v Kratonohách je za námi. Mezi 24 týmy jsme se dostali až mezi nejlepších 8, přestože v normální hrací době jsme vyhráli jediný zápas. V 1. kole play-off jsem šel na poslední penaltu. Sice jsem si vůbec nevěřil, ale zapadla tam pěkně. Kdysi jsem slyšel, že když je člověk psychicky na dně, tak se míň stresuje banalitkama a zvládá je celkem snadno. Což platí o kdesi níže zmíněných přijímačkách na cestovní ruch i o té dnešní penaltě...

30.06.2005

Po třech letech poslední den v Mediaservisu. Vstávat šest dní v týdnu v půl šesté už mi začalo lézt na mozek. Navíc za poslední půlrok šly pracovní podmínky od desíti k pěti, inspektorka to v půli června vzdala a dala výpověď a já jsem se po pár dnech rozhodl k tomu samému. Původně jsem počítal s tím, že skončím až po prázdninách, ale někdy se holt věci trochu samovolně urychlí. Byla to zajímavá zkušenost, ale je nejvyšší čas se poohlédnout po něčem jiném. Ale to asi až po prázdninách...

24.06.2005

Za necelé tři týdny od posledního zápisu mi život přinesl pár novinek. Skládal jsem cambridgeskou zkoušku FCE, a i když výsledky budou až v srpnu, mám z toho docela solidní pocit. Dostal jsem se na všechny 3 vysoké školy, které jsem zkoušel, z toho na dvě, které mě opravdu zajímají, s velice slušnými bodovými zisky. A co z toho všechno vyplývá? Asi bych měl být šťastný... Ale věci někdy nejsou tak jednoduché, jak vypadají. Někdy člověku nabídka ryzího přátelství připadá jako příliš málo...

06.06.2005

Vida, hned asi po 9 měsících aktualizace... prožil jsem parádní víkend, kdy se mi podařilo obhájit jedničku z písemné základní státnice z angliny i u ústní části, a zároveň jsem si splnil jeden z drobných životních snů účastí na jednom závodě horských kol, z něhož jsem sepsal krátkou reportáž :)

26.09.2004

Konečně jsem dopsal švédský deník, a zpracoval k němu fotky, takže aktualizace je na světě. Zároveň jsem web zlehka předělal do PHP, takže zatím některé rubriky nejsou nahozené. Snad budou aktualizace přicházet častěji než jednou za dva měsíce, jako to obvykle bylo dosud...